Rtuť v rybách
Jakmile se rtuť uvolní do prostředí, začne její přeměna s pomocí bakterií na organickou formu, např. methylrtuť, zejména ve vodním prostředí. Rtuť se kumuluje v tělech živočichů. Pak se přenáší dále potravním řetězcem. S vyšším stupněm potravního řetězce se můžeme setkat s vyššími koncentracemi rtuti. To platí zvláště u ryb.
Proto nechaly nevládní organizace sdružené v mezinárodní síti Zero Mercury Working Group v roce 2008 analyzovat vzorky dravých (převážně mořských) ryb na přítomnost rtuti. Studie ukázala, že působení methylrtuti přijímané také z rybího masa a z mořských živočichů živících se rybami jsou pro lidské zdraví významné. Na setrvalost problému s přítomností rtuti v rybách také v České republice poukazují výsledky rozborů ryb, jež zadala Arnika v roce 2008 a 2012 (viz níže).
V roce 2008 jsme nechali souběžně s celosvětově prováděnou studií zpracovat analýzy přítomnosti rtuti ve 33 vzorcích volně žijících ryb odchycených ve 4 různých řekách a jedné pískovně a pro srovnání ve 4 vzorcích ryb z prodejní sítě odlovených v třeboňských rybnících. Výsledky ukázaly, že ze zkoumaných lokalit se nejvyšší koncentrace rtuti nacházejí v rybách z Labe v Obříství, tedy pod Spolanou Neratovice, odkud pocházely také jediné dva vzorky ryb překračující hygienický limit 0,5 mg rtuti/kg. Ovšem zvýšené hodnoty rtuti byly i ve vzorcích z Odry v Ostravě, kde lze zvýšený obsah rtuti zdůvodnit kumulací průmyslových zdrojů, především hutí, koksáren a energetických provozů. Podle výsledků výzkumu zadaného Ministerstvem zemědělství ČR v roce 2007 patří k lokalitám s vysokým obsahem rtuti v rybách ještě nádrž Skalka na řece Ohři.
V roce 2012 provedla mezinárodní síť nevládních organizaci IPEN ve spolupráci s americkým vědeckým institutem BRI výzkum kontaminace ryb a lidských vlasů rtutí v 29 zemích světa. Arnika z pozice sekretariátu pracovní skupiny IPEN pro těžké kovy tento celosvětový výzkum koordinovala a zajišťovala odběr vzorků v České republice. Analýzy ukázaly, že ve v jednom ze dvou vzorků karasa obecného a ve dvou ze čtrnácti vzorků cejna velkého odebraných v ČR v roce 2012 byla překročena nejvyšší povolená koncentrace rtuti v rybách v Evropské unii (ta je stanovena na 0,5 mg/kg). Několik dalších vzorků vykazovalo hodnoty pohybující se těsně pod hranicí hygienického limitu. Všechny ryby obsahující nadlimitní množství rtuti byly opět chyceny v blízkosti Spolany Neratovice, kde je tento toxický těžký kov doposud využíván k výrobě chloru.
Dalším únikům rtuti do životního prostředí má zabránit mezinárodní úmluva o rtuti přijatá v roce 2017.
Zde je možno nalézt celou zprávu z výzkumu provedeného v roce 2012: Chlorové chemičky: Neratovice, Ústí nad Labem a další ohniska znečištění rtutí v ČR.
Zde je ke stažení zpráva o globálním znečištění rtutí: IPEN-BRI GLOBAL MERCURY REPORT (English)