Ochrana a obnova alejí

Vycházíme-li ze statistik o kácení a výsadbě stromů správci silnic, je zřejmé, že pravidelná obnova silničních stromořadí v ČR absentuje. Obnova silničních stromořadí je na okraji zájmu správců silnic a také na okraji finanční pozornosti rezortu dopravy. Přitom prováděcí vyhláška k zákonu o pozemních komunikacích stanoví správcům komunikací jasnou povinnost údržby a obnovy alejí. V § 9 odst. 1 prováděcí vyhlášky k zákonu o pozemních komunikacích nalezneme, že „cílem údržby a oprav je odstranit závady ve sjízdnosti, opotřebení nebo poškození komunikace, jejích součástí a příslušenství“ a následně v bodě 2.5 přílohy 5 upřesňuje rozsah tzv. souvislé údržby komunikace, kterou rozumí i „obnovu silniční vegetace v souvislých úsecích“.

Zanedbávání ošetřování silniční vegetace jako součást povinné běžné údržby komunikací, ale především zanedbávání obnovy alejí jsou důsledkem nedostatku kvalifikovaných pracovníků správ silnic. Iniciativu obnovy alejí pak částečně přebírají obce, místní komunity, občanská sdružení, veřejnost.

Systematické obnově alejí brání i některé z aktuálních technických norem - především technická norma ČSN 73 6101 Projektování silnic a dálnic, na kterou systematicky odkazuje zejména Ředitelství dálnic a silnic ČR:

ČSN 73 6101, Článek 13.7.3.

Výsadba stromů a keřů vyžaduje dodržování těchto zásad; bod d) výsadba souvislých stromořadí se nedovoluje:

  • u kultivarů s průměrem kmene, který je rizikem pro bezpečnost dopravy
  • u novostaveb dálnic, směrově rozdělených silnic a silnic I. třídy
  • na novostavbách a rekonstrukcích silnic II. a III. třídy a u všech existujících silnic v úrovni terénu nebo na násypech a pod nimi bez osazení svodidel

Na úvod je třeba říci, že technické normy nejsou obecně závazné. Samotná prováděcí vyhláška k zákonu pozemních komunikacích v příloze 1 – v seznamu souvisejících českých technických norem uvádí ČSN 73 6101 jako „doporučenou“, nikoliv „závaznou“ normu. V samotném textu ovšem vyhláška při stanovení podrobností k technickým parametrům komunikací často odkazuje na předmětnou normu a stejně tak ji mohou učinit závaznou stavební úřady odkazem ve stavebních povoleních na silniční stavby. Pokud bychom však vyžadovali použití této normy ve smyslu článku 13.7.3. písmena d), prakticky bychom obnovu alejí z českých silnic eliminovali.

Systematická obnova je proto podrobněji řešena již v podkapitole Bezpečnostní rizika – tabulka návrhu opatření. Technické stránky obnovy alejí se dotýká také kapitola 4.3 Výsadby a péče o aleje.


Návrh řešení

1. Posílit průběžnou obnovu alejí jakožto povinnou součást správy silnic

Pro plnění všech důležitých funkcí silničních stromořadí je nutná systematická péče a obnova alejí na úrovni působnosti jednotlivých správců silnic. Proto je nutné posílit vědomí samotných správců o tom, že ošetřování a obnova alejí jsou součástí jejich povinností vyplývajících ze zákona o pozemních komunikacích ve spojení s jeho prováděcí vyhláškou. Pokud by nedostačovalo metodické vedení, zejména ze strany Ministerstva dopravy a jednotlivých krajských silničních úřadů, bylo by nutné využít dozorové pravomoci silničních úřadů všech stupňů nad dodržováním zákonnosti. Zde stojí za úvahu, zda neposílit sankční možnosti dozorových orgánů vůči správcům komunikací, kterým lze dnes při zjištění nedostatků v plnění zákonných povinností podle § 41 zákona o pozemních komunikacích pouze písemně uložit způsob a lhůtu odstranění těchto nedostatků a jejich příčin.

2. Veřejnost jako patron alejí

V západních zemích je často veřejnost tím, kdo obnovu alejí nejen po správcích silnic vyžaduje, ale také se přímo aktivně zasazuje o jejich obnovu. Zapojení veřejnosti je klíčovým faktorem pro nastartování koncepčního přístupu k alejím.

3. Změna technické normy

Technická norma ČSN 73 6101 Projektování silnic a dálnic vylučuje obnovu alejí na silnicích nejen I., ale také na rekonstrukcích silnic II. a III. tříd. Tento technický předpis neodpovídá současným společenským požadavkům na zachování alejí. Technické řešení je nastíněno výše v podkapitole Bezpečnostní rizika.

Ochrana krajinného rázu je ochranou alejí

Aleje jsou často typickým prvkem středoevropské krajiny a tedy dominantním nositelem specifického krajinného rázu u nás. Ochrana krajinného rázu je tak zároveň ochranou těchto alejí.

Při kácení stromořadí, většího množství stromů nebo krajinných dominant si musí oprávněná osoba zajistit kromě případného povolení kácení ještě souhlas se zásahem do krajinného rázu, jehož estetické a přírodní hodnoty mohou být dotčeny (§ 12 zákona o ochraně přírody a krajiny). Souhlas je nutný i v případě, že by zásah do krajinného rázu spočíval v kácení dřevin nedosahujících rozměru stanoveného v prováděcí vyhlášce k zákonu o ochraně přírody a krajiny, pro které následně již není nutné vydávat samotné povolení ke kácení.

Souhlas vydává v samostatném správním řízení obecní úřad s rozšířenou působností (obce III. stupně) nebo příslušná správa národního parku či chráněné krajinné oblasti v případě kácení dřevin ve zvláště chráněných územích. Pokud oprávněná osoba nepředložila spolu s žádostí o kácení souhlas se zásahem, měl by se obecní úřad (obce I. stupně) obrátit na příslušný odbor životního prostředí obecního úřadu obce s rozšířenou působností či na příslušnou správu s dotazem, zda byl vydán souhlas nebo zda může dojít k zásahu do krajinného rázu. Potom může orgán ochrany přírody řízení o povolení kácení přerušit kvůli vyřešení předběžné otázky [§ 64 odst. 1 písm. c) správního řádu]; u kácení podměrečných dřevin, které by mohlo nedovoleně zasáhnout do krajinného rázu, jej musí zakázat (§ 66 zákona o ochraně přírody a krajiny).

K ochraně krajinného rázu může být navíc určité území s hodnotnou krajinou, které nesplňuje požadavky k vyhlášení jako zvláště chráněné území, prohlášeno za přírodní park podle § 12 odst. 4 zákona o ochraně přírody a krajiny. Přírodní parky se zřizují nařízením kraje, v němž se stanoví omezení pro využití území parku. Rozsáhlé kácení (ale i zalesňování) může být výslovně v rozporu s tímto omezením, nebo může být vázáno právě na výše uvedený souhlas orgánu ochrany přírody podle § 12 odst. 2.

Návrh řešení: dostatečně využívat institut ochrany krajinného rázu

Větší ochrany krajinného rázu a důsledného posuzování zásahů do něho lze dosáhnout především metodickým vedením orgánů ochrany přírody Ministerstvem životního prostředí, které již v minulosti vydalo několik metodických pokynů ohledně zásahu do krajinného rázu v souvislosti s kácením dřevin. Přesto je nutné problematiku posouzení otázky možnosti zásahu do krajiny kácením s obecními úřady dále řešit a jejich úředníky, např. ve spolupráci s krajskými úřady, dále školit.

Samotný výkon státní správy a správnost vydávání souhlasů se zásahem do krajinného rázu následně může formou kontroly zajišťovat Česká inspekce životního prostředí. Důležitou roli při vynucování ochrany krajiny má i veřejnost prostřednictvím občanských sdružení, která mají možnost účastnit se správních řízení jak o vydání povolení ke kácení, tak samotných souhlasů se zásahem do krajinného rázu.

Nakonec je nutné apelovat i na krajské úřady, aby dostatečně využívaly možnosti vyhlášení přírodního parku v oblastech s významnou dominancí alejí v krajině a v tomto směru prověřily stav na území svých krajů.

Ochrana alejí institutem významného krajinného prvku

Silniční stromořadí je možno vyhlásit na základě zákona o ochraně přírody a krajiny jako významný krajinný prvek formou registrace na pověřených obecních úřadech.

Kácení těchto alejí je pak zásahem do významného krajinného prvku (VKP). Při podstatných zásazích do VKP, ať už registrovaného (§ 6 zákona o ochraně přírody a krajiny – např. dřeviny, které jsou součástí remízů, mezí, mokřadů či historických zahrad a parků), nebo definovaného přímo zákonem (§ 3 odst. 1 písm. b) zákona) je zapotřebí před kácením opatřit závazné stanovisko orgánu ochrany přírody k tomuto zásahu. Příkladem zásahu do VKP ze zákona může být kácení stromů tvořících alej na břehu řeky. Břehový porost je součástí vodního toku, tedy VKP ze zákona. Dřeviny mimo les mohou být chráněny v rámci VKP ze zákona ještě jako součásti rašelinišť, hrází rybníků, břehů jezer nebo údolních niv.

Závazné stanovisko k zásahu do VKP podle § 4 odst. 2 zákona o ochraně přírody a krajiny vydává pro registrované VKP pověřený obecní úřad (obce II. stupně), pro VKP ze zákona obecní úřad obce s rozšířenou působností (obce III. stupně). Pokud obecní úřad (obce I. stupně) jako orgán povolující kácení neobdržel spolu s žádostí o kácení závazné stanovisko se zásahem do VKP, může řízení přerušit do doby vyřešení předběžné otázky.

Návrh řešení

1. Využívat ochranu alejí formou VKP

V současné době není orgány ochrany přírody systematicky řešena otázka ochrany alejí jako VKP. Znamená to provést inventarizaci silničních alejí např. dle krajů a následně registrovat významné aleje jako VKP na pověřených obecních úřadech. Ještě předtím je nutné stanovit určitá metodická pravidla (Ministerstvo životního prostředí ve spolupráci s Agenturou ochrany přírody a krajiny ČR) tak, aby byla naplněna podmínka zákona o ochraně přírody, který definuje VKP velmi obecně jako ekologicky, geomorfologicky nebo esteticky hodnotnou část krajiny, která utváří její typický vzhled nebo přispívá k udržení její stability.

2. Přesun alejí mezi vyjmenované VKP

Do budoucna lze zvážit zařazení alejí mezi vyjmenované VKP zákonem o ochrané přírody a krajiny. Případná novela tohoto zákona by samozřejmě měla být koordinována s novelou v části kompeticí orgánl ochrany přírody k povolování kácení, tak aby neznamenala zároveň nadbytečnou a složitou administrativu.

Příklad obnovy alejí

Obnova alejí ve starém Neředíně se zapojením místní komunity

Tento příklad výsadby alejí ve starém Neředíně, místní části Olomouce, může ilustrovat, jak lze do obnovy krajiny a alejí zapojit nejen místní komunitu, ale také využít pozemky, které nemají jiného využití. Výsadba a obnova alejí zde proběhla v rámci projektů blízkých myšlence obnovy venkova a obnovy starých zvyků, které se začaly realizovat ve starém Neředíně kolem roku 2000. Důležitým podnětem pro výsadbu byl fakt, že ovocné aleje v krajině ubývají a stejně tak ubývá i místo pro další výsadby. Řešením se však ukázaly být staré polní cesty, dnes již zaniklé. Ty byly z části obecním majetkem a tam, kde části pozemků vhodných pro výsadbu aleje byly v majetku pozemkového fondu, se podařilo přesvědčit magistrát města Olomouc, aby nechal tyto pozemky na sebe převést, neboť tento převod je bezúplatný.

Na konci roku 2003 komise městské části iniciovala výsadbu vysokokmenných třešní kolem staré polní cesty u kříže. Do obnovy venkovské krajiny se zde efektivně podařilo zapojit mládež. Podle osvědčeného vzoru z jiné obce byla samotná výsadba nabídnuta dětem z blízké základní školy. Nejen že škola překvapivě po nabídce velice rychle sáhla a v den výsadby na místo přišel obrovský houf dětí ve věku cca 7 – 14 let vyzbrojených nářadím různé velikosti, ale největším překvapením bylo, že všechny děti bez výjimky práce velice zaujala a bavila až do vysazení posledního stromku. Je málo pravděpodobné, že tyto děti budou chodit třešně lámat. Spíše v nich budou mít po celý život obohacující vzpomínku na dětství a budou mít k těmto stromům osobní vztah.

Do dnešních dnů je každoročně alej dosazována, u kříže byla vysazena dominantní lípa akcentující tento vyjímečný prostor. Na přelomu let 2005-2006 se podařilo třešňovou alejí proložit nový povrch pohodlné polní cesty, takže se po letech opět začala využívat ve své původní trase ke kříži.

Jedním z neředínských lákadel a pozoruhodností je i prastará alej vykotlaných košařských vrb, která ústí z návsi do polí. Přestárlé stromy však obzvlášť v posledních letech rychle vymírají a rozpadají se, takže z aleje zbývalo čím dál menší torzo. Bylo tedy velmi vhodné alej co nejdřív dosadit stejným druhem stromu, aby byl zajištěn kontinuální vývoj stromořadí dříve, než v něm vymře poslední jedinec. Finance poskytl program Nadace Partnerství. Zbytek projektu dofinancoval Magistrát města Olomouce jako jeden z účastníků. Vlastní výsadbu nových vrb na místa jejich předchůdců opět s radostí a nadšením zabezpečili žáci – tentokrát 1. stupně místní školy v Neředíně. Technickou stránku výsadby zabezpečila olomoucká zahradnická firma, informační ceduli zdarma vyrobili neředínští podnikatelé, ilustraci na ni ochotně poskytl kreslíř Vladimír Renčín. Žádost o projekt podpořilo také místní občanské sdružení Zdravý život, olomoucká skupina Hnutí Duha a olomoucká Základní umělecká škola, která před výsadbou zařadila do několika svých předmětů a technik téma „vrby“.

Všeobecně pozitivně vnímané výsadby a obnovy drobných krajinných prvků v Neředíně vyvolávaly a vyvolávají další nápady, takže na podzim roku 2005 se začalo pracovat na znovuvytyčené trase další zaniklé cesty, která dnes směřuje od starého Neředína k olomouckému sídlišti. Na cestu, která byla prakticky přes 50 let zaorána, lidé z většiny zapoměli, a tak zde byly obavy, zda bude její trasa pro někoho zajímavá a hlavně, zda se bude cesta používat.

Po vzoru předchozích zkušeností se zorganizovala výsadba stromů podél kolíky vytyčené spojnice. Na výsadbu byly použity moruše, kdysi oblíbené, dnes však jen sporadicky vysazované stromy. Nejzajímavější poznatek „akce moruše“ byl fakt, že aniž by byla vybudována nějaká hmotná cesta, samotná existence řady stromů v poli způsobila, že lidé kolem ní začali (snad ze zvědavosti) chodit a cestu tak sami začali spontánně tvořit, aniž by třeba věděli proč.

Na výše popsaných aktivitách je vidět významný prvek, který s sebou přinášejí – seznamují a sbližují lidi a napomáhají obnově krajiny.

Toxické látky

Prosazujeme svět bez toxického znečištění a důsledný zákaz zdraví i přírodě nebezpečných látek a odpadů

Řeky bez jedů Plasty Databáze chemických látek Globální znečištění Česko bez jedů Scan4Chem Znecistovatele.cz

Odpady

Protože nejlepší odpad je takový, který vůbec nevznikne, Arnika prosazuje prevenci vzniku odpadů a jeho recyklaci. Varujeme i před riziky spalování odpadů.

Odpadový Oskar Tipy na předcházení vzniku odpadů Kampaň Nespaluj, recykluj! Odpady v zahraničí Web Nespaluj, recykluj Web koalice Pro 3R

Stromy

Chráníme stromy a aleje podél silnic, ve městech a obcích i ve volné krajině. Chráníme tím zdravé životní prostředí, biodiverzitu i živočichy, kteří ve stromech žijí.

Jak zachránit strom Alej roku Tour de aleje Konference a semináře Poodří žije

Voda a biodiverzita

Chráníme přirozený charakter vodních toků, oponujeme ničení řek ve jménu „ekologické“ vodní dopravy. Podporujeme zavádění soustavy Natura a udržení přírodní rozmanitosti – biodiverzity – i prakticky údržbou cenných lokalit v Českém Středohoří.