Zvláštní režimy ochrany a kácení dřevin

Povinností obecního úřadu nebo odboru životního prostředí je ověřit, zda by kácením nemohlo dojít k ohrožení jiných zájmů chráněných zákonem o ochraně přírody a krajiny.

Zvláštní režimy ochrany dřevin dle zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny

Významný krajinný prvek (VKP)

V zákoně je definován jako ekologicky, geomorfologicky nebo esteticky hodnotná část krajiny, která utváří její typický vzhled nebo přispívá k udržení její stability. Přímo v zákoně jsou vyjmenované vodní toky, rybníky a údolní nivy. Jejich součástí mohou být soliterní stromy nebo skupiny stromů a stromořadí. Dále zákon definuje VKP registrované orgánem ochrany přírody (obecní úřad s rozšířenou působností) . Patří sem například remízy, aleje nebo břehové porosty. Všechny VKP jsou chráněny před poškozováním a ničením. K zásahům, které by mohly vést k poškození nebo zničení významného krajinného prvku nebo ohrožení či oslabení jeho ekologicko-stabilizační funkce, si musí ten, kdo takové zásahy zamýšlí, opatřit závazné stanovisko orgánu ochrany přírody.

Krajinný ráz

Krajinný ráz je v zákoně definován jako přírodní, kulturní a historická charakteristika určitého místa či oblasti. Je chráněn před činností snižující jeho estetickou a přírodní hodnotu. Zásahy do krajinného rázu, zejména umisťování a povolování staveb, mohou být prováděny pouze s ohledem na zachování významných krajinných prvků, zvláště chráněných území, kulturních dominant krajiny, harmonické měřítko a vztahy v krajině.
K činnostem, které by mohly snížit nebo změnit krajinný ráz, je nezbytný souhlas orgánu ochrany přírody, kterým je obecní úřad s rozšířenou působností. Souhlas je vydáván ve formě závazného stanoviska.Zároveň je to ustanovení zákona, které právě správci komunikací, železnic a vodních toků nejčastěji porušují.
Aleje a stromořadí v krajině jsou součástí krajinného rázu. Jejich poškozováním a kácením, typicky například při stavbách silnic, údržbě porostů podél železnic nebo vodních toků, dochází k zásahu do krajinného rázu.

Památné stromy

Památné stromy jsou evidovány v ústředním seznamu ochrany přírody (odkaz). Důvodem pro památkovou ochranu bývá mimořádný vzrůst, věk nebo krajinářská hodnota stromu (strom jako dominanta v krajině). Památkově chráněné bývají také stromy historicky cenné, připomínající historickou událost, vysazené významnou osobností nebo stromy, k nimž se váže významná pověst nebo báje (Žižkův dub). Každý památný strom má vymezené ochranné pásmo, ve kterém jsou zakázány některé činnosti (např. výkopové práce, skladování hmot, použití chemických prostředků apod.). Povolit výjimku z ochrany památného stromu, tedy i jeho ošetření (ořezy větví) , musí příslušný orgán ochrany přírody (pověřený obecní úřad, odbor životního prostředí). Pokud není ochrana památného stromu zrušena, nemůže obecní úřad rozhodnout o jeho kácení.
Pozor na správné pojmosloví! Památný strom = strom chráněný podle zákona o ochraně přírody a krajiny. Pojem “památkově chráněný strom” se používá pro dřeviny rostoucí mimo les, které jsou součástí souborů a území chráněných podle zákona o státní památkové péči. Viz níže.
Památné stromy jsou ohroženy zejména absencí pravidelné údržby a stavebními pracemi v intravilánech obcí (rekonstrukce komunikací, stavby a údržba technické infrastruktury, výstavba obytných budov, skladování hmot a materiálů).

Zvláště chráněné druhy rostlin

Zvláštní ochranu požívají konkrétní původní druhy dřevin, které jsou v ČR ohrožené nebo vzácné. Člení se do tří kategorií, do kterých patří i některé naše dřeviny:

  1. kriticky ohrožené (lýkovec vonný, mandloň nízká, muk (jeřáb) český, některé vrby, např. vrba bylinná)
  2. silně ohrožené (bříza zakrslá, jalovec obecný nízký, tis červený, vrba velkolistá)
  3. ohrožené (dřín obecný, dub pýřitý, vrba plazivá, zimostrázek nízký)

Zvláště chráněné druhy rostlin není dovoleno sbírat, trhat, vykopávat a chráněný je i jejich biotop. Tyto zákonné zákazy mohou být změněny pouze na základě výjimky, kterou ve svém rozhodnutí udělí příslušný orgán ochrany přírody (krajský úřad anebo AOPK ČR a správa národního parku v chráněných územích).
Pozor! Zvláštní statut ochrany platí jen pro dřeviny vyskytující se na původních přírodních stanovištích. Například tis červený cíleně vysazený v parkových úpravách, v zahradách apod. není zvláště chráněný.

Stromy v chráněném území

V přírodních rezervacích a přírodních památkách a jejich ochranných územích mimo CHKO, NP a jeho ochranné území, mimo vojenské újezdy a objekty důležité pro obranu státu je příslušný v řízení o vydání povolení ke kácení stromů krajský úřad.

O stromech rostoucích v národních parcích a chráněných krajinných oblastech na ploše maloplošných zvláště chráněných území, včetně všech národních přírodních rezervací a národních přírodních památek a jejich ochranných pásem, rozhoduje příslušná správa národního parku (NP) nebo chráněné krajinné oblasti (CHKO).

Pro ochranu přírody v chráněných územích včetně ochrany dřevin je významný "plán péče o zvláště chráněné území". Plán péče o zvláště chráněné území včetně jeho ochranného pásma je odborný koncepční dokument, který navrhuje zejména opatření na zachování nebo zlepšení stavu předmětu ochrany v tomto území. Plán péče slouží jako podklad pro rozhodování orgánů ochrany přírody, tedy včetně rozhodování např. o povolení kácení dřevin.Schválené plány péče jsou k nahlédnutí elektronicky v digitálním registru Ústředního seznamu ochrany přírody.
Do přípravy plánu péče může vstupovat veřejnost i občanská sdružení.Oznámení o možnosti seznámit se s plánem péče je zveřejněno na portálu veřejné správy a na úředních deskách obcí.
Máte-li pochybnosti o prováděných zásazích v chráněném území, opatřete si plán péče a zjistěte, jakým způsobem má být prováděna údržba příslušného chráněného území.

Stromy jako biotopy ohrožených druhů živočichů

Strom je biotopem pro mnoho společenstev, centrem života – něco jako dům.Některé druhy jsou na stromy vázané potravně, pro některé znamená útočiště. U některých druhů jen a strom vázané třeba jen jedno vývojové stadium, jiné na něm mohou strávit celý život.
Nejcennějšími biotopy jsou letité stromy s dutinami, pahýly, mrtvým dřevem a trouchem, trhlinami.
Mezi zvláště chráněné druhy živočichů obývající dutiny nebo hnízdící na stromech patří například
brouci: páchník hnědý, lesák rumělkový, tesaříci
ptáci: datel černý, strakapoud prostřední,lejsek šedý, žluva hajní, orel mořský, čáp černý
savci: veverka obecná, netopýři

Stromy se nesmějí kácet, pokud jsou na nich obsazená hnízda. Souvisí to s ochranou volně žijících ptáků. Zákon zakazuje úmyslné poškozování nebo ničení jejich hnízd a vajec nebo odstraňování hnízd,ale také úmyslné vyrušování těchto ptáků, zejména během rozmnožování a odchovu mláďat.

Kácení stromu - biotopu ohrožených druhů nebo ptáků v době hnízdění je možné pouze po vydání výjimky z ochrany ohrožených druhů nebo volně žijících ptáků. Příslušným orgánem ochrany přírody je krajský úřad.
Nejčastěji dochází k porušování tohoto ochranného statutu při kácení jednotlivých stromů v zastavěném území (hnízdící ptáci, netopýři), ale také např. při rekonstrukci a rozšiřování silnic a kácení u železnic, obecně pak při realizaci stavebního záměru, v jehož projektové fázi není vůbec nebo nedostatečně provedené hodnocení možného dopadu zamýšlené stavby na ohrožené druhy živočichů.

 

Zvláštní režimy kácení stromů podle jiných zákonů


O tom, zda je kácení stromů v konkrétním případě nezbytné vzhledem k ohrožení jiných veřejných zájmů (např. bezpečnost provozu na komunikaci, bezpečnost provozování dráhy) by měl rozhodovat, ve spolupráci s příslušným orgánem hájícím jiný veřejný zájem, orgán ochrany přírody.

Pro všechny níže uvedené zvláštní režimy kácení platí, že kácením stromů nesmí být dotčeny zvláštní zájmy chráněné podle zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny uvedené výše ( ochrana VKP, krajinného rázu, památných stromů, chráněných druhů živočichů a rostlin, plán péče pro zvláště chráněné území).

Kácení stromů na hrázích a podél vodních toků

a) Kácení náletových dřevin na hrázích
Ve vodním zákoně je definováno jako povinnost vlastníka vodního díla. S tím je spojena také “zvláštní oznamovací povinnost podle vodního zákona”, jiná, než “oznamovací povinnost podle ZOPK”. Pro vlastníka vodního díla to znamená, že je povinen oznámit orgánu ochrany přírody kácení všech dřevin – tedy i těch, které nedosahují obvodu kmene 80 cm ve výčetní výšce 130 cm nad zemí, protože vodního zákon žádný limit pro oznámení nestanoví. Orgán ochrany přírody pak na základě došlého oznámení prověří, zda se skutečně jedná o náletové dřeviny a zda nejsou dotčeny zvláštní zájmy chráněné podle zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny uvedené výše.

Pokud se nejedná o náletové dřeviny, nebo by kácením dřevin došlo k nedovolenému zásahu do ochranného režimu VKP, památného stromu, zvláště chráněných druhů rostlin nebo živočichů a volně žijících ptáků, orgán ochrany přírody:

  • musí informovat neprodleně vlastníka vodního díla a upozornit na nutnost získat povolení ke kácení, resp. výjimku ze zákazů u památných stromů, zvláště chráněných druhů rostlin nebo živočichů
  • v případě nutnosti může kácení omezit nebo zakázat podle § 66 ZOPK

Hráze (např. rybníka) jsou podle vodního zákona tzv. vodními díly. V souvislosti s ochranou vodních děl vodní zákon v § 58 odst. 2 písm. a) zakazuje na ochranných hrázích vysazovat dřeviny.

b) Údržba břehových porostů
Břehový porost pak definuje vyhláška č. 178/2012 Sb., kterou se stanoví seznam významných vodních toků, v § 2 písm. a) takto:
břehovým porostem se rozumí dřevinný porost rostoucí na břehu koryta vodního toku do 6 m u drobných vodních toků, do 8 m u významných vodních toků nebo do 10 m u významných vodních toků, které jsou vodními cestami dopravně významnými, na pobřežních pozemcích podél koryta vodního toku na vnější straně břehové čáry nebo na pozemku, na kterém leží koryto vodního toku (tato pravidla se nevztahují na pozemky určené k plnění funkcí lesa).

Vodní zákon v § 47 odst. 2 písm. b) ukládá správcům vodních toků obecnou povinnost udržovat břehové porosty na pozemcích koryt vodních toků nebo na pozemcích s nimi sousedících tak, aby se nestaly překážkou znemožňující plynulý odtok vody při povodni, s přihlédnutím k tomu, aby jejich druhová skladba co nejvíce odpovídala přírodním podmínkám daného místa.

Vodní zákon dále dává v § 49 odst. 1 písm.) správcům vodních toků oprávnění pozemků odstraňovat nebo nově vysazovat stromy a keře na pozemcích při něm v šířce podle § 49 odst. 2 (šířka je určena podle významnosti vodního toku). Důvodem pro odstranění stromů je péče o koryta vodního toku, kácení je třeba pouze projednat s vlastníky. Zároveň je tu ale uvedeno, že při správě vodních toků nejsou dotčeny zvláštní právní předpisy týkající se ochrany přírody a krajiny. Znamená to, že správa vodních toků nesmí být v rozporu se zákonem č. 114/1992 Sb. , konkrétně:

  • kácení dřevin při údržbě břehových porostů prováděné při správě vodních toků musí být oznámeno písemně nejméně 15 dnů předem orgánu ochrany přírody
  • platí zvláštní režimy ochrany dřevin uvedené výše

Stromům u vodních toků se věnuje také § 51 vodního zákona, který naopak umožňuje vodoprávnímu úřadu, aby vlastníkům pozemků sousedících s koryty vodních toků zakázal kácet stromy a keře zabezpečující stabilitu koryta vodního toku.

 Závisí tedy na konkrétní situaci a vyhodnocení správce vodního toku, vodoprávního úřadu a orgánu ochrany přírody. Hlavním nástrojem pro ochranu břehových porostů je institut významného krajinného prvku (VKP), když vodní toky a vodní nivy jsou VKP vyjmenované v zákoně. Vzrostlé stromy s dutinami a mrtvým dřevem jsou také biotopy významných druhů živočichů.

Kácení kolem silnic

Následující text je zpracován s ohledem na silnice ve správě krajů (tj. silnice II. a III. tř), resp. obcí ( místní komunikace).

Pro kácení stromů kolem silnic platí tzv. povolovací režim, tzn. je možné kácet jen na základě platného rozhodnutí orgánu ochrany přírody, tak jak je uvedeno v §8, odst. 1 zákona č. 114/1992 Sb. Povolení ke kácení dřevin na silničních pozemcích může orgán ochrany přírody vydat jen po dohodě se silničním správním úřadem. Tím se podle metodiky MŽP myslí vyjádření silničního právního úřadu, které má pomoci k posouzení závažnosti důvodů ke kácení (ochrana dřevin vs. ochrana bezpečného provozu na komunikaci).
Zákon č. 13/1997 Sb., o pozemních komunikacích, se věnuje tzv. silniční vegetaci (tedy i dřevinám rostoucí podél silnic). Silniční vegetace rostoucí na silničním pozemku je jeho součástí. Podle §15 nesmí silniční vegetace ohrožovat bezpečnost užití pozemní komunikace nebo neúměrně ztěžovat použití těchto pozemků k účelům údržby těchto komunikací nebo neúměrně ztěžovat obhospodařování sousedních pozemků.
Na návrh Policie České republiky nebo po projednání s ní nebo na návrh silničního správního úřadu nebo po projednání s ním je vlastník, popřípadě správce silnice a místní komunikace oprávněn kácet dřeviny na silničních pozemcích, ovšem kácení musí být v souladu se zákonem č. 114/1992 Sb.
Bezpečnost užití pozemní komunikace může být ohrožena z důvodu existence tzv. pevné překážky (§29 zákona č. 13/1997 Sb.), která nesmí být bez povolení umístěna na vozovkách, dopravních ostrůvcích a krajnicích silnice a místní komunikace. Vlastník, popřípadě správce silnice nebo místní komunikace je oprávněn pevnou překážku, která byla umístěna bez povolení, odstranit. Pokud tvoří pevnou překážku strom, postupuje se podle §15, tzn. že pevnou překážku lze odstranit jen v souladu se zák. č. 114/1992 Sb. Pokud strom roste mimo vozovku, dopravní ostrůvek nebo krajnici silnice a místní komunikace, nejedná se již o pevnou překážku.

Ke kácení stromořadí u silnic je nutné mít souhlas orgánu ochrany přírody se zásahem do krajinného rázu. Zvláštní statut mají z pohledu řízení o povolení ke kácení stromořadí (více než 10 stromů v linii) a stromy vysázené jako náhradní výsadba. Povolení ke kácení musí být vydáno i pro stromy, které nedosahují obvodu kmene 80 cm ve výčetní výšce 130 cm nad zemí.
Aleje letitých stromů podél silnic jsou často biotopy zvláště chráněných druhů živočichů (brouci, ptáci, netopýři) a k jejich kácení je nutné získat výjimku příslušného orgánu ochrany přírody (krajský úřad).

Kácení kolem železnic

Pro kácení podél železnic platí podle zákona č. 114/1992 Sb. tzv. “oznamovací režim s oznámením předem” . Správa železnic v tomto režimu může odstraňovat dřeviny za účelem zajištění provozuschopnosti železniční dráhy nebo zajištění plynulé a bezpečné drážní dopravy na této dráze. Kácení z těchto důvodů musí být oznámeno písemně nejméně 15 dnů předem orgánu ochrany přírody, který je může pozastavit, omezit nebo zakázat, pokud odporuje požadavkům na ochranu dřevin.

Problematická jsou zejména tato ustanovení v současnosti platné legislativy:

  1. Orgán ochrany přírody může podle ZOPK kácení pozastavit nebo dokonce zakázat, ale jen na základě závazného stanoviska drážního správního úřadu.
  2. Ustanovení § 10 odst. 3 zákona o drahách zakládá provozovateli dráhy oprávnění odstraňovat a oklešťovat stromoví a jiné porosty ohrožující bezpečnost nebo plynulost drážní dopravy anebo provozuschopnost dráhy v případě, kdy tak po předchozím upozornění provozovatele dráhy neučinil jejich vlastník v přiměřené lhůtě a v rozsahu, které jsou stanoveny v tomto upozornění.
  3. Stromoví a jiné porosty, které při svém pádu mohou zasáhnout do průjezdného průřezu dráhy, jsou dle § 10 odst. 3 stromovím ohrožujícím bezpečnost nebo plynulost drážní dopravy nebo provozuschopnost dráhy.

Podle metodické instrukce MŽP pro úředníky:

  • Povinností oznamovatele je doložit skutečnost, že jde skutečně o dřeviny ohrožující bezpečnost nebo plynulost drážní dopravy anebo provozuschopnost dráhy a tyto dřeviny řádně identifikovat.
  • Provozovatel dráhy nemůže a rozhodně není povinen bez dalšího pokácet veškeré dřeviny nacházející se v dopadové vzdálenosti od kolejiště. Při jejich odstraňování tedy musí být v každém jednotlivém případě posuzována míra ohrožení, tj. zda jde vzhledem ke konkrétnímu stavu stromů a konkrétním poměrům lokality jde o ohrožení pouze hypotetické, nebo minimálně předvídatelné.
    Tedy porovnáváme tu dva veřejné zájmy - míru ohrožení zájmu na ochraně zdraví a bezpečnosti cestujících s mírou ohrožení zájmu na ochraně životního prostředí.

Důležité při argumentaci ve prospěch možnosti zachovat stromy u železnice je, že zákon o drahách nestanoví, že se v tzv. dopadové vzdálenosti od dráhy dřeviny nacházet nesmějí, ani že provozovatel dráhy, příp. vlastník má povinnost je odstranit. Zákon navíc připouští nejen odstraňování dřevin, ale i oklešťování stromoví (ořezy nevhodných větví), a možnost, že provozovatel dráhy určí vlastníkovi dřevin rozsah zásahu (např. provedení šetrných ořezů a jiných opatření) k zabránění pádu dřevin.

Je dobré si uvědomit, že oznamovací režim podle ZOPK se vztahuje pouze na dřeviny u železniční dráhy, ke kácení dřevin u ostatních drah (tramvaj, trolejbus, lanovka) je třeba povolení ke kácení.

Také kácením u železničních drah mohou být ohroženy další obecně či zvláště chráněné části přírody. V takovém případě je orgán ochrany přírody (obecní úřad s rozšířenou působností) oprávněn oznámené kácení omezit nebo zakázat podle § 66 ZOPK.

Kácení v ochranných pásmech technické infrastruktury

Zde jsou zahrnuty případy odstraňování dřevin v ochranném pásmu elektrizační a plynárenské soustavy prováděné při provozování těchto soustav a odstraňování dřevin v ochranném pásmu zařízení pro rozvod tepelné energie prováděném při provozování těchto zařízení. Kácení dřevin v těchto případech musí být oznámeno písemně nejméně 15 dnů předem orgánu ochrany přírody (obecní úřad s rozšířenou působností).
Orgán ochrany přírody má podle § 8 odst. 2 ZOPK možnost oznámené kácení pozastavit,
omezit nebo zakázat v případě, že odporuje požadavkům na ochranu dřevin. Jde např. o případ, kdy veřejný zájem na zachování dřeviny převyšuje zájem na jejím pokácení.

Pro úředníky vydalo MŽP Metodickou instrukci Ochrana dřevin v okolí nadzemních vedení elektrizační soustavy (Věstník MŽP č. 7/2013). Podle této instrukce by orgán ochrany přírody měl využít svých pravomocí oznámené kácení pozastavit, omezit nebo zakázat zejména v případech, kdy hrozí:

  • bezdůvodné kácení málovzrůstných dřevin (keře, ovocné stromy)
  • použití technologií ohrožující životní prostředí (herbicidy, těžká mechanizace)
  • ničení funkčních hnízd, vajec nebo úhynu ptáků či významnému rušení
  • porušení základních podmínek ochrany ohrožených druhů živočichů a rostlin
  • nedovolený zásah do dřevin ve smyslu § 2 odst. 1 vyhl.č. 189/2013 Sb.
  • zásah do podmínek ochrany památných stromů

Tuto metodickou instrukci lze jistě podpůrně využít i při údržbě dřevin v ochranných pásmech jiné technické infrastruktury.

Kácení dřevin s vazbou na ochranu kulturních památek

Ke kácení dřevin za účelem obnovy nemovité kulturní památky podle
zákona o státní památkové péči je třeba mít povolení orgánu ochrany přírody.
Pokud jsou dřeviny součástí národní kulturní památky nebo kulturní památky chráněné zákonem č. 20/1987 Sb., o státní památkové péči (parky a krajinářské úpravy památkově chráněných objektů) je nutné postupovat ve spolupráci s příslušným orgánem památkové péče. Orgán ochrany přírody je povinen si vyžádat závazné stanovisko orgánu státní památkové péče.
Zároveň, pokud orgán ochrany přírody dojde k závěru, že nejsou splněny předpoklady pro povolení kácení, takové kácení nepovolí, a to i v případě souhlasného závazného stanoviska vydaného orgánem státní památkové péče. Příkladem může být požadavek na kácení ekologicky hodnotného porostu nebo jednotlivých stromů stínících nebo poškozujících (kořeny, větve) památkově chráněný objekt. Úřady rozhodující podle dvou veřejnoprávních zákonů by měly dojít ke shodě na základě porovnání dvou veřejných zájmů (ekologická hodnota stromů vs. historická hodnota objektu či parku).

Kácení v lese

Podle českých právních předpisů je třeba dělit stromy na ty, které rostou v lese a na ty, které rostou mimo les. Kácení dřevin rostoucích mimo les upravuje zákon č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny. Právní úpravu lesů najdeme v zákoně č. 289/1995 Sb., lesní zákon.
Obecně k pojmu les
Lesem se rozumí lesní porosty s jejich prostředím a pozemky určené k plnění funkcí lesa. Lesními porosty jsou stromy a keře lesních dřevin, které v daných podmínkách plní funkce lesa.
Funkcemi lesa jsou přínosy podmíněné existencí lesa, které se člení na produkční a mimoprodukční.
Je třeba si uvědomit, že ne každý soubor stromů je les, i když by se takovým mohl na první pohled zdát. Proto je vždy vhodné ověřit u obecního úřadu, zda se jedná o les, popř. do které kategorie les spadá. Stejný údaj zjistíme také v katastru nemovitostí.

V Arnice se ochraně lesů věnujeme jen okrajově, doporučujeme proto konzultovat ochranu lesních porostů a kácení v lese například s Hnutím Duha.

Toxické látky

Prosazujeme svět bez toxického znečištění a důsledný zákaz zdraví i přírodě nebezpečných látek a odpadů

Řeky bez jedů Plasty Databáze chemických látek Globální znečištění Česko bez jedů Scan4Chem Znecistovatele.cz

Odpady

Protože nejlepší odpad je takový, který vůbec nevznikne, Arnika prosazuje prevenci vzniku odpadů a jeho recyklaci. Varujeme i před riziky spalování odpadů.

Odpadový Oskar Tipy na předcházení vzniku odpadů Kampaň Nespaluj, recykluj! Odpady v zahraničí Web Nespaluj, recykluj Web koalice Pro 3R

Stromy

Chráníme stromy a aleje podél silnic, ve městech a obcích i ve volné krajině. Chráníme tím zdravé životní prostředí, biodiverzitu i živočichy, kteří ve stromech žijí.

Jak zachránit strom Alej roku Tour de aleje Konference a semináře Poodří žije

Voda a biodiverzita

Chráníme přirozený charakter vodních toků, oponujeme ničení řek ve jménu „ekologické“ vodní dopravy. Podporujeme zavádění soustavy Natura a udržení přírodní rozmanitosti – biodiverzity – i prakticky údržbou cenných lokalit v Českém Středohoří.