Voda

Znečištění vod je jedním z nejvážnějších rizik, které s sebou přinášejí toxické látky. České potoky a řeky jsou dnes na první pohled čistější, než tomu bylo například v 90. letech minulého století, kdy z barev vody v řece Bílině až zrak přecházel. Přesto nemůžeme říci, že s čistotou vod nemáme v České republice problémy. Vedle trvalého vypouštění látek, které nejsou vidět, ale škodí, máme problémy i s nárazovými haváriemi, kdy například únik kyanidů vytráví několik desítek kilometrů řeky, jako se to stalo v září 2020 na Bečvě pod Valašským Meziříčím. A pak jsou to podpovrchové vody. Ty používáme jako zásoby pitné vody a na řadě míst jsou kontaminované nadužíváním pesticidů, například při pěstování lánů řepky.

                                                                                                                                                                                                                                                Přestože jsou některé chemické látky zakázány nebo je regulována jejich výroba a použití, stále mohou představovat rizika pro vodu aMarktredwitz asetkáme se s nimi ve zvýšených koncentracích například v rybách z našich vod. To je řeč hlavně o dávno zakázaných pesticidech DDT anebo lindan, ale také o rtuti. Ty všechny unikají do vod z kontaminovaných míst. Ryby v přehradě Skalka u Chebu jsou například kontaminované rtutí, která se tam uvolňuje z kontaminovaných sedimentů pod německým Marktredwitz, kde byla od 18. století v provozu chemička vyrábějící pesticidy na bázi rtuti a dosud se kontaminaci po ní nepodařilo dostatečně vyčistit.

Znečištění, které přežije věky

Nejde však jen o „historické látky“. Chemický průmysl vyvíjí stále nové látky a celá řada z nich má takové vlastnosti, že se v podstatě nerozkládají a kumulují se právě v řekách. Je řeč o per- a polyfluorovaných látkách (PFASs), které se používají například v hasicích pěnách anebo se jimi impregnují obaly na potraviny pro rychlá občerstvení, případně oděvy, u nichž vyžadujeme, aby byly nepromokavé a podobně.

Pesticidy DDT a lindan a perflouorované látky (PFASs) jsou jen pár příklady tzv. perzistentních organických látek (POPs), které dlouho přetrvávají v životním prostředí, ale ve vodě je bez podrobné chemické analýzy neuvidíme. Jsou dodnes používány v některém spotřebním zboží, ale nakumulovaly se i v místech kontaminovaných průmyslovou či ve skladech a přípravnách pesticidů činností. Stávají se součástí těl rostlin i živočichů. Hromadí se v říčních sedimentech a rybách. Potoky a řekami putují i tisíce kilometrů od míst, kde ke znečištění vody těmito látkami došlo.

Toxické látky hranice států neuznávají

 MG 2067Již ze své podstaty nezná chemické znečištění vody státní hranice, a proto se mu v Arnice věnujeme nejen v České republice. Snažíme se ho pomoci zmapovat a řešit také v dalších zemích světa a zapojujeme se do přípravy mezinárodních úmluv, které ho řeší na globální úrovni, například Stockholmské, Minamatské anebo Basilejské úmluvy. Toxické látky ve vodách jsme sledovali i v Arménii, Bělorusku, Kazachstánu anebo Thajsku, a to včetně vzorkovacích misí a odborných analýz.

Rizikové látky znečišťující vody

Kyanidy

Kyanidy je skupina látek obsahující kyanidovou skupinu (C≡N). Kyanidy jsou v malé míře přirozenou součástí životního prostředí, za pro život nebezpečné koncentrace je však většinou zodpovědný člověk. Do prostředí se uvolňují především během spalovacích procesů, ze strojírenských a chemických provozů i z nezabezpečených skládek a starých ekologických zátěží. Díky vazbě na dýchací enzymy představují nebezpečí v podstatě pro všechny kyslík dýchající organismy. Vysoce toxické jsou zejména ve vodním prostředí.

Kyanidy nacházejí uplatnění zejména v metalurgii (těžba, pokovování, výroba oceli) a v chemickém průmyslu (výroba plastů, gumy, výbušnin aj.). V atmosféře je kyanid přítomen nejčastěji jako plynný kyanovodík. Část kyanidů může být navázána na pevné částice a je deponováná zpět na zem. Plynný kyanovodík je schopen v atmosféře přetrvat až 3 roky. V půdě i vodě jsou kyanidy nestálé a velmi pohyblivé.

Únik kyanidů z průmyslových a těžebních provozů způsobil řadu havárií. K nejznámějším patří ty, ke kterým došlo v září 2020 na Bečvě a v lednu 2006 v kolínské chemičce Lučební závody Draslovka Kolín ležící na Labi.

Rtuť

pancevo spilled mercuryRtuť je toxický těžký kov. Nejnebezpečnější pro lidský organismus jsou organické sloučeniny rtuti, především dimethylrtuť. Těla rostlin a zvířat ji nedokážou rozložit ani vyloučit. Rtuť se v jejich tkáních hromadí. S potravou, například kontaminovanými rybami, se dostává i do lidského těla.

Rtuť negativně působí především na nervovou soustavu člověka a živočichů. Dokáže prostupovat mozkovou tkání a placentou. Nejnebezpečnější je pro těhotné ženy a pro vyvíjející se těla malých dětí.

Do vody přichází z průmyslových provozů anebo míst kontaminovaných rtutí. U nás jsou stále zvýšené koncentrace rtuti například v okolí Spolany Neratovice nebo Spolchemie v Ústí nad Labem. Rtuť se v nich používala při výrobě chloru a nahromadila se i v půdě a sedimentech v okolí. Podobně je tomu pod zmíněnou již neexistující chemičkou v Maktredwitz, která může i za kontaminaci ryb rtutí v nádrži Skalka u Chebu.

Dalším významným zdrojem rtuti v odpadních vodách jsou zubní ordinace. V jedné ordinaci vznikne za rok až 1 kg rtuťového odpadu. Sice jsou již povinně vybaveny odlučovači rtuti, jejich účinnost je ale jen 80 – 85%. Odhaduje se, že jenom v Brně se tak do vody dostává přes 30 kg rtuti ročně. To by se ovšem s upouštěním od použití rtuti do zubních plomb mělo postupně vyřešit.

Velkým problémem zůstávají jako zdroj rtuti uhelné elektrárny a teplárny. Uhlí obsahuje do různé míry rtuť a ta se během jeho spalování uvolňuje do životního prostředí. Do vody se dostává i při plavení popílků z elektráren. Stejně tak se uvolňuje při spalování odpadů a do vod se může dostat mimo jiné nešetrným zacházením s popílky z čištění spalin moderních spaloven odpadů.

Zinek

Zinek a jeho sloučeniny většinou nepředstavují nebezpečí pro lidský organismus, zato jsou toxické pro vodní organismy. Jejich nadměrné vypouštění do vod proto přispívá k decimování života v našich vodách. Vedle průmyslu jsou významným zdrojem úniků zinku do vod také čistírny odpadních vod, kam se zinek a jeho sloučeniny dostávají i z našich domácností.

Pesticidy

Pesticidy se používají na ošetření rostlin proti hmyzu, plísním nebo bakteriím. Mohou způsobovat rakovinu, poškodit hormonální a nervový systém. Zbytky některých pesticidů často přetrvávají dlouhodobě v půdě, začleňují se do potravních řetězců a hromadí se v mnohých organismech. Do vodního prostředí se nejčastěji dostávají splachy z polí. Nebezpečí pro vody znamenají i místa, která se již jako zemědělské sklady nevyužívají, ale zůstala přitom pesticidy kontaminovaná. Velkým problémem je i kontaminace podpovrchových vod pesticidy.

Bromované zpomalovače hoření

Bromované zpomalovače hoření jsou látky, které brání šíření ohně. Bývají obsaženy v elektronických a elektrických přístrojích, izolacích, nábytku, textilu, kobercích a matracích. Používání některých z nich je v Evropské unii i globálně sice již zakázáno, ale platí pro něj celá řada výjimek. A pak jsou tu jejich náhrady, opět bromované, které nebyly zakázány jen kvůli nedostatečným znalostem o jejich škodlivosti. Kromě starších předmětů se tak bromované zpomalovače hoření mohou do vod dostávat jak z našich domácností prostřednictvím čistíren odpadních vod, tak z průmyslu. Ve vodním prostředí se navíc kumulují i ty dříve uvolněné, protože naprostá většina zpomalovačů hoření má vlastnosti perzistentních organických látek (POPs), které dlouhodobě přetrvávají v životním prostředí, aniž by se rozložily.

Bromované zpomalovače hoření mohou narušovat funkci hormonů včetně fungování štítné žlázy, vývoj mozku a nervové soustavy hlavně u dětí anebo ovlivnit vznik rakoviny.

Per- a polyfluorované látky (PFAS)

Perfluorované a polyfluorované látky (PFAS) jsou rozsáhlou skupinou několika tisíc člověkem vytvořených organických látek. Pro své voděodolné a nepřipékavé vlastnosti se využívají v potravinových obalech, kuchyňském nádobí zejména z teflonu nebo nepromokavých tkaninách (např. Gore-Tex). Většina zástupců PFAS je perzistentních, tedy odolných vůči rozkladu.

Do přírody se dostávají z odpadu, omývání ošetřených výrobků nebo praní textilu. Velkým zdrojem jsou však i hasicí pěny. Člověk PFAS přijímá především v potravě a vodě. Největší obavy vyvolávají případy kontaminace pitné a podzemní vody v okolí průmyslových závodů, letišť a vojenských základen

Některé PFAS jsou považovány za podezřelé lidské karcinogeny. Některé PFAS jsou reprotoxické (snižují plodnost u žen), zvyšují riziko vysokého krevního tlaku v těhotenství, preeklampsie (onemocnění placenty) nebo nižší porodní váhy novorozenců. PFAS mohou poškozovat imunitní a endokrinní systém.

V České republice se sice nevyrábějí, ale dostávají se k nám výrobky s obsahem těchto látek a je pravděpodobné, že čeští výrobci je pro svoji výrobu dovážejí. Mezi toky nejvíce zatížené těmito látkami patří řeky Bílina a Labe.

Další toxické látky

Vody znečišťuje celá škála dalších látek, například těžkými kovy, alifatickými uhlovodíky anebo perzistentními organickými látkami, o nichž jsme se v předchozím textu nezmínili (např. hexachlorbenzen, dioxiny anebo polychlorované bifenyly). Kontaminace některými je řešitelná například formou membránového čištění, zatímco jiné jsou odolnější a kumulují se v sedimentech a vodních organismech. Více informací o nich najdete v naší databázi chemických látek.

Další informace najdete také v našich studiích o znečištění vod
Vložit publikace s tagem Voda a Toxické látky

Publikace

Ponořte se do našich publikací, které nabízíme zdarma ke stažení.
další publikace

Toxické látky

Prosazujeme svět bez toxického znečištění a důsledný zákaz zdraví i přírodě nebezpečných látek a odpadů

Řeky bez jedů Plasty Databáze chemických látek Globální znečištění Česko bez jedů Scan4Chem Znecistovatele.cz

Odpady

Protože nejlepší odpad je takový, který vůbec nevznikne, Arnika prosazuje prevenci vzniku odpadů a jeho recyklaci. Varujeme i před riziky spalování odpadů.

Odpadový Oskar Tipy na předcházení vzniku odpadů Kampaň Nespaluj, recykluj! Odpady v zahraničí Web Nespaluj, recykluj Web koalice Pro 3R

Stromy

Chráníme stromy a aleje podél silnic, ve městech a obcích i ve volné krajině. Chráníme tím zdravé životní prostředí, biodiverzitu i živočichy, kteří ve stromech žijí.

Jak zachránit strom Alej roku Tour de aleje Konference a semináře Poodří žije

Voda a biodiverzita

Chráníme přirozený charakter vodních toků, oponujeme ničení řek ve jménu „ekologické“ vodní dopravy. Podporujeme zavádění soustavy Natura a udržení přírodní rozmanitosti – biodiverzity – i prakticky údržbou cenných lokalit v Českém Středohoří.