Evropská legislativa - REACH
Nařízení REACH – nařízení o registraci, hodnocení, povolování a omezování chemických látek
REACH je nejdůležitějším zákonem pro omezování toxických látek. Stojí na zásadě předběžné opatrnosti a vztahuje se na na všechny chemické látky používané v průmyslových procesech a ve výrobě. REACH je nařízení, které stanovuje způsoby registrace, hodnocení, povolování a omezování chemických látek, které se vyrábí nebo dováží na evropský trh v množství přesahujícím 1 tunu. Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES 1907/2006) je účinné od června 2007. Úlohu centrálního koordinátora celého postupu plní Evropská agentura pro chemické látky (European Chemicals Agency, ECHA), jejíž hlavním úkolem je hodnocení rizik chemických látek. Konečné povolení dané chemikálie pro evropský trh vydává Evropská komise. Za registraci jsou odpovědni samotní výrobci a dovozci. Ti mají povinnost agentuře prokázat, že vyráběné či dovážené látky jsou bezpečné pro lidské zdraví i životní prostředí. Agentura po obdržení dokumentace od výrobce či dovozce ověřuje, zda je látka v souladu s nařízením a posoudí, zda je zapotřebí provést testování.
Pokud výrobce nedodá dostatečné důkazy o bezpečnosti vyráběné látky, mohou úřady omezit nebo zakázat výrobu, dovoz, používání nebo prodej látek, pokud existuje „nepřijatelné riziko pro lidské zdraví nebo životní prostředí“. Za téměř 15 let od vstupu v platnost se však ukázalo, že systém registrace a hodnocení látek jakož i následného zakazování je zdlouhavý a často neefektivní. I u látek, kde je dostatek důkazů o jejich škodlivosti, nedošlo k účinnému a širokému zákazu jejich použití.
Implementaci REACHe v České republice má v kompetenci Ministerstvo životního prostředí. Uplatňování REACHe kontroluje Česká inspekce životního prostředí.
Látky vzbuzující mimořádné obavy (SVHC)
V rámci nařízení REACH je vydávána kandidátská listina látek vzbuzujících mimořádné obavy (SVHC Candidate List). Jedná se o látky karcinogenní, mutagenní, reprotoxické, toxické, perzistentní nebo bioakumulativní, vážné nebo nevratně ohrožující životní prostředí, lidské zdraví nebo hormonální systém. Látky jsou na listinu zařazovány na základě návrhů členských zemí (v případě České republiky prostřednictvím Ministerstva životního prostředí). Členské země současně připravují průvodní dokumentaci kandidující látky. U látek kandidátské listiny se předpokládá omezení výroby, použití nebo uvádění na trh a nahrazení bezpečnějšími alternativami. U požití je možné zůstat v případě, že z jejich použití plyne všeobecný společenský prospěch. Díky této formulaci bohužel zůstávají na trhu některé z látek, které představují značná rizika pro lidské zdraví nebo životní prostředí.
Evropská agentura pro chemické látky (ECHA) vybírá z kandidátské listiny látky vyžadující přednostní autorizaci. Tyto látky jsou zařazovány do Přílohy XIV nařízení REACH (Annex XIV of REACH, SVHC Authorization List). Tyto látky nesmějí být uváděny na evropský trh až na specifické výjimky, pro které látka získá povolení, protože pro ni např. neexistuje vhodná náhrada.
Některé z látek se po rozsáhlém hodnocení dostávají na listinu zakázaných látek (Annex XVII of REACH, SHVC Restriction List). U látek na této listině má být zajištěno, že se ve zboží nevyskytují v koncentracích vyšších, než je REACHem stanovená mez. Mezi zakázané látky patří sloučeniny olova, kadmia, arzenu či niklu, šestimocný chrom Cr6, azobarviva nebo polyaromatické uhlovodíky.
Právo na informace o toxických látkách ve spotřebním zboží
REACH dává spotřebitelům právo na informace o výskytu nebezpečných látek uvedených na kandidátské listině REACHe (látek vzbuzujících mimořádné obavy, tzn. látek toxických, karcinogenních, mutagenních, reprotoxických, perzistentních nebo bioakumulativních). Výrobce, distributor i každý další článek v dodavatelském řetězci musí spotřebitele zdarma informovat, zda zboží obsahuje toxické látky známé pod zkratkou SVHC. Bohužel tyto informace nenajdeme na etiketě u každého výrobku, ale výrobce či prodejce je sděluje pouze na základně dotazu od spotřebitele.
